04.07.2012 17:59

Po české zastávce Evropského poháru se závody vrátily znovu do Rakouska, tentokrát do méně hornaté části - poblíž Vídně, Kremsu apod. - do Ober-Grafendorfu. Horké počasí neodradilo početné startovní pole od atraktivního závodění na velmi zajímavé a netypické dráze - dlouhé zatáčky a krátké úzké rovinky. Dráha vůbec neklouzala a dalo se vyšlapat celou zatáčku i v maximální rychlosti, což přidávalo na zajímavosti závodů. Předjíždění bylo velmi  nesnadné kvůli vysoké rychlosti a úzké dráze, kde bylo místo tak pro dva závodníky vedle sebe. Tato kombinace různých okolností zaručila, že závody byly ve všech kategoriích velmi napínavé a zajímavé. Na pohodě závodního víkendu přidala i přítomnost studené a parádně čísté řeky hned vedle dráhy, kde se po každém závodě všichni soupeři sešli a z protivníků se rázem stali opět kamarádi.

První tratí byla pětistovka, kde jsem nastoupil v rozjížďce s Matějem Pravdou, který si ihned po startu vytvořil určitý náskok a v klidu si dojel pro postup z prvního místa. Já jsem dojel na druhém místě s časem, který mi na postup také stačil. V semifinále jsem startoval společně s Němcem Patrickem Knopfem z Beyreuthu, Richardem Kuděláskem a Belgičanem Jensem Martensem. Po startu jsem byl na třetí pozici za zahraničními závodníky. V posledním kole jsem se dokonce dostal na druhé postupové místo, když jsem v zatáčce podjel J. Martense, který chtěl zaútočit zvenčí na první pozici a uvolnil mi tak vnitřní dráhu. Bohužel rakouští rozhodčí, kteří nemají zkušenosti z větších zahraničních závodů, ohodnotili mé předjetí jako faul a byl jsem přesunut na poslední místo v rozjížďce. Když jsem se po závodě bavil s ostatními seniorskými závodníky, ani jeden z nich nesouhlasil s tím, že by to byl faul... Alespoň se díky tomuto verdiktu dostal do finále R. Kudělásek, který dojel v semifinále za mnou na třetím místě. Takže dvojnásobná česká účast ve finále byla nakonec i tak:-). Pětistovku nakonec podle předpokladů vyhrál Niels Provost z Belgie před Matějem Pravdou (KSBM/Inlinebus.cz).

Po 500 m byla na řadě první dlouhá trať - vyřazovačka na 15 km, která byla už předem velmi náročným závodem, protože jet v největším horku dne 75 kol na plném slunci, to rozhodně není jednoduché. Jeli jsme současně s kategorií juniorů A, takže byl závod pod taktovkou týmu Inlinebus.cz a Rollerblade Going to Top. Hned v úvodu se odpoutal do úniku Jakob Ulreich s Matějem Pravdou. V úniku vydrželi asi 15 kol a když je balík sjel, pokračovalo se v celku svižném tempu. Vyřazování mělo původně začít až někdy kolem 40. kola od konce, takže to prozatím byla jen taktická bitva. Z té jsme nakonec vytěžili s Jakobem Ulreichem nejvíce, když nejprve odskočil znovu Jakob, kterého jsem po třech kolech dojel a pokračovali jsme ve sjíždění skupiny o celé kolo. To se nám podařilo asi 40 kol do konce a zařadili jsme se na konec skupiny, kde jsme nabírali síly pro závěr. Vzhledem k tomu, že jsem se v závodě cítil velmi dobře a sebevědomě a vcelku nešlo o nijak důležitý závod, chtěl jsem si zkusit, na co mám síly. Proto jsem ještě 25 kol do konce zkusil znovu odskočit do trháku a zkusil jsem závod rozhodnout dřív než v posledních kolech. V úniku jsem vydržel až do 10ti kol od konce, kdy mě bohužel skupina dojela, protože tým Rollerblade spolupracoval velmi dobře a jejich cílem bylo dotáhnout skupinu s J. Ulreichem zpět ke mně, aby byl zpět v boji o prvenství. Deset posledních kol jsem tedy střádal síly na finiš. V tom jsem bohužel prohrál kvůli špatě zvolené dráze při objíždění závodníků o kolo zpět, při němž mi Jakob odskočil a už jsem za poslendí kolo nedokázal jeho náskok stáhnout. Duhé místo jsem bral ale pozitivně, protože jsem si v závodě vyzkoušel, kolik mám sil a jak na tom jsem oproti ostatním závodníkům.

V neděli ráno začaly závody opět sprinterskou tratí - 1000 m. Ze tří semifinále postupovali do finále vždy první dva, proto jsem byl před startem trochu nervózní, když jsem měl nalosované oba Belgičany - Nielse Provosta a Jense Martense. Držel jsem se za nimi až do posledního kola, kde jsem chtěl zkusit vysprintovat do cíle a zkusit jednoho z nich předjet. V cíli na úzké rovince nastal trochu chaos, když se mi J. Martens snažil zabránit v předjetí a trochu křižoval mou dráhu. Nakonec mezi námi o druhém místě rozhodovala až cílová fotografie, kde měl bohužel telemark Belgičan o trošku dělší. Jeho křižování v cíli se však opět nelíbilo rozhodčím a trochu mi vrátili sobotní "příkoří" při pětistovce, když přesunuli J. Martense na třetí místo za mě a já jsem tak postoupil do finále. Tam jsem chtěl zkusit co nejvíce pomoct Matějovi Pravdovi, aby dokázal porazit Nielse a získat tak triumf v EC na krátkých tratích. Rozjel jsem závod zepředu a postupně jsem stupňoval tempo. V posledním kole šel Matěj dopředu a vše vypadalo velmi nadějně až do poslední rovinky, kde bohužel Niels dokázal využít malé skulinky ve vnitřní dráze a dostat se na první místo.

Posledním individuálním závodem byla bodovačko-vyřazovačka na 10 km. V té jsme o většinu bodů bojovali opět já a Jakob Ulreich, ovšem bohužel bylo znát, že má Jakob dráhu naučenou a věděl, kudy a jak předjíždět. Proto získal nakonec většinu dvojbodů pro sebe a já sbíral body za druhé místo. Málem jsem o věe přišel, když jsem trochu z nepozornosti zapomněl na vyřazování a jen těsně jsem byl na čáře předposlední. Poté jsem už ale vše hlídal a dojel jsem si pro druhé druhé místo na dlouhých tratích.

Na závěr závodů jsme si vyzkoušeli reprezentační štafetu ve složení Krupka, Pravda, Kudělásek a proti rakouské a slovinské štafetě jsme byli velmi konkurenceschopní. Nakonec nám podle předpokladů Rakušani odskočili a dostatečný náskok si dovezli až do cíle, ale druhé místo a dobře zvládnuté předávky nám snad pomohou do závodu na mistrovství Evropy, kde snad poprvé v historii nastoupí česká seniorská štafeta. Tak držte palce!:-)

Výsledky ze závodů najdete zde.

Fotky zde.